OSMÁ SÉRIE
"O tom, co už vím"
E1: Ta první. Už po osmé
Začíná osmá sezóna podcastu Na cestě. 
V první epizodě se ohlížím za tím, proč se k podcastu znovu vracím, co se za poslední dobu změnilo a proč mám čím dál větší potřebu mluvit ne o tom, co bychom měli vědět, ale o tom, co pochopíme až tím, že to skutečně žijeme.
O dětech, které rostou. O mateřství a rodičovství v další etapě. O dlouhém vztahu. O podnikání, nové firmě a AI světě. O těle, hormonech, zdraví a péči o sebe. O změnách priorit. O tom, že kariéra ženy není lineární — a že kolem čtyřicítky rozhodně nic nekončí. Možná právě naopak.
A taky o tom, co mě v posledních letech naučilo trochu méně tlačit, víc rozlišovat, co je opravdu moje, a současně se znovu odvážit chtít něco nového.
Tahle série se jmenuje O tom, co už vím. Nebude o dokonalých návodech. Spíš o zkušenostech, souvislostech, slepých místech a věcech, které jsou často vidět až zpětně.
Tak jdeme na to. Už po osmé.
E2: Dost. Žena není stroj.
Kolik toho ještě zvládnu? Jak zvýšit svou kapacitu? Jak se naučit stihnout víc?
Možná jsou ale špatně položené už samotné otázky.
V této epizodě mluvím o přetížení žen, o tlaku na konstantní výkon a o velmi rozšířeném přesvědčení: Až všechno dodělám, pak si odpočinu. Jenže ono „všechno“ nikdy hotové nebude.
Žena není stroj. Jsme cyklické, proměnlivé a v různých etapách života potřebujeme něco jiného. To, co fungovalo před pěti nebo deseti lety, už dnes vůbec fungovat nemusí. A místo dalšího přidávání možná potřebujeme udělat revizi: Co mi teď sedí? Co už ne? Kde potřebuji ubrat, změnit rytmus, komunikovat jinak nebo si konečně dovolit volno?
Mluvím také o respektování vlastní aktuální kapacity, o samotě a tichu, o proměně pracovního rytmu, mateřství, partnerství i o mém oblíbeném 60 % is the new 100 %.
Protože otevřít svou kapacitu někdy neznamená zvládnout ještě víc.
Někdy znamená říct: Dost. Takhle už ne. Něco potřebuju změnit.
E3: Naše pětijazyčná domácnost
Čeština, slovenština, angličtina, němčina a francouzština. Pět jazyků, tři děti a jeden rodinný život.
V této epizodě sdílím, jak naše pětijazyčná domácnost skutečně funguje. Nejen jak se vyvíjely jazyky u dětí, ale i jak se v nich postupně proměňoval Jakub, co bylo náročné pro mě a jaké zvláštní kombinace vznikají při úplně obyčejném rodinném provozu.
Kdo s kým mluví jakým jazykem? Co se stane, když každý rozumí něčemu jinému? Jak se mění „hlavní“ jazyk podle školy, země, partnera nebo životní etapy? A co všechno jsme si kdysi představovali jinak, než pak zařídil skutečný život?
Mluvím o výhodách i výzvách vícejazyčnosti, o míchání jazyků, identitě, vztazích a domově.
A přidám i pár praktických tipů pro rodiny, které doma mluví jen česky.
E4: Naše pětijazyčná domácnost
Ve 46 může mít žena malé dítě, vypouštět děti do světa, měnit vztah, práci nebo mít chuť konečně trochu zpomalit.
Já jsem se rozhodla budovat novou firmu. A moc mě to baví!
V téhle epizodě mluvím o tom, proč kariéra ženy vůbec nemusí být lineární a proč čtyřicítkou rozhodně nic nekončí. Možná právě naopak. Máme zkušenosti, kontakty, větší odolnost a mnohem jasnější představu o tom, kam chceme dávat svůj čas a energii.
Sdílím, co mi při budování nové firmy s Jakubem dává téměř dvacet let podnikání a deset let práce se ženami. Co dnes dělám jinak, kde už nepotřebuji tolik dokazovat a proč se méně bojím chyb.
Ale i to, co je dnes těžší. Mám tři děti, vztah, domácnost a tělo, které už nechci přehlížet. Ambice nezmizely. Jen potřebují jiný způsob zacházení.