Co o mě a mé práci říkají ostatní
Zpětná vazba od klientů a zákazníků je pro mě vždy velice cenná a radostná. Vážím si každého kroku kupředu ke spokojenějšímu životu, každé malé změny v krásně obyčejných životech vás všech.
Věru jsem vždycky měla moc ráda za její upřímnost. Jak se sami přesvědčíte v podcastech, otevřeně mluví i o velmi osobních prožitcích a nebojí se jít s kůží na trh. Odzbrojí vás svou přímočarostí, někdy přivede k slzám a rozhodně donutí k sebereflexi.
Naše roztěkaná pozornost, přehršle možností sledování různých přispěvatelů na sociálních sítích a podcastů, nám nedávají mnoho prostoru pro výběr toho kvalitního. Už vůbec ne v tématu seberozvoje. Já už jsem se rozhodla a už několik let sleduji Věru, čtu její blog, sleduji příspěvky na sítích, účastnila jsem se jejích 10 denních Happiness Challenges a nyní poslouchám i skvělý podcast Na cestě. Proč zrovna ona? Pro její životní zkušenosti, jak v oblasti businessu, tak rodiny a roviny duchovní, které dokáže ryze, otevřeně a velmi prakticky předávat a zasazovat do kontextu mindfulness. Její techniky, tipy nebo jen obyčejné životní momenty mne velmi inspirují a pomáhají mi žít život přítomněji a šťastněji. Za to jí patří můj velký dík, obdiv a doporučení vám všem, kteří jste se ocitli na cestě hledání nebo "jen" udržování radosti a opravdovosti svého života.Interní auditor (nyní na mateřské dovolené)
Workshop Věrky mě velmi mile překvapil. Jednak samotným obsahem, který se teď snažím pro sebe uvádět do praxe, jednak tím, že to pro ni není jen teorie - je na ní vidět, že principům mindfulness opravdu věří, žije je a že skutečně fungují.
Oceňuji typy a cvičení, jak zvládat pomocí dýchání stresové situace a jak si udělat inventuru vlastního života, osobního štěstí. Workshop doporučuji všem, kdo mají pocit, že jim život utíká mezi prsty, jsou strašně busy a jsou přesvědčeni, že na nic nemají čas. Techniky Mindfulness, které Věra učí jsou časově nenáročné, dají se praktikovat kdekoliv a kdykoliv (není to fráze) a co je nejlepší, efekt je cítit téměř okamžitě.
…. zatím na to jdu pomaleji, ale všechno chce čas. Začala jsem chodit na procházky do lesa, jen tak, se psem. Bez sluchátek 😀 a pozorovat nádherné stromy, barevné listy, poslouchat ticho. Kdysi jsem to měla ráda, ale při školním a pracovním shonu jsem na to zapomněla….
Plnila som tvoju výzvu. Deti aj ja sme boli casto bez tv, a uplne v pohode. Kedze som zacala znova pracovat po 4,5rokoch, udrzat si svoje cvicenicko ide😂. Kazdemu hlasim, ked budem spokojna a stastna ja, budu stastni tiez😊 Dycham aj bez budika, len tak sa zastavim a vsetko to predycham, uzasne, dakujem. Prace sama na sebe nie je nikdy dost, caka ma este dlha cesta.