DEN 6: 10ti denní Happiness Challenge pro více klidu a méně stresu

Metoda barometr těla, kterou jsem dneska trénovala, mně přinesla spoustu dobrého. Neustále jsem vnímala své tělo a pozorovala ho ve všech dnešních situacích a jakmile se objevovala pnutí, tuhnutí, bolesti, ihned jsem protahovala, prodýchávala, hladila a posílala laskavé myšlenky. Dnešek byl totiž nabitý od rána do večera a barometr mně pomohl projít dnem lehce a uvolněně. A že to byl den!

Ranní meditace probíhala spolu se synem, takže efekt byl o poznání mírnější a poté nám manžel prozradil velké překvapení – víkend u moře! Na severu Německa, odjezd hned teď. Sbal věci sobě a dětem, za hodinu odjíždíme! Ha! Kombinace paniky, odmítání, nasrání i těšení. Jak byste reagovali vy? Já jsem se podívala do sebe a duše vískala radostí. Balení bylo rychlé, i když jsme spoustu věcí zapomněli. Poradili jsme si. A moc jsme si to užili. Cestování s dětmi je velmi náročné. 3 hodiny v autě můžou být vyčerpávající (Elliot propašoval houkací auto!!!). Balení rodiny během jedné hodiny může být pro matku nesmyslné. Díky mojí praxi, mým technikám, pozitivnímu přístupu k životu, tréninku mindfulness, což je přijímání reality s otevřeností, bez očekávání, bez hodnocení a bez lpění, si dokáži se životem lehčeji a uvolněněji poradit.

Takže když k tomu přidám metodu barometr, díky které se vědomě zaměřuji na uvolňování, protahování a opečovávání mého těla při běžných situacích, jsem si s lehkostí a pohodou v duši užila tento krásný, dá se říci až nečekaný den.

Uvolnění mně přináší obrovskou svobodu. Uvolnění od lpění na způsobech žití a přežití, které už nefungují. Svobodu dovolit si chovat se jinak a dělat věci po svém. Například dřív bych si ani nepomyslela, že se prostě v sobotu ráno seberu a odjedu neplánovaně pryč! Díky bohu za to, že jsem si to dovolila, a ještě k tomu užila.

No a tento den mně jenom potvrdil úkol na zítřek, který mám připravený. A při neděli se i sám nabízí. A to je vděčnost. Vděčnost se pěstuje. To je moc krásné slovní spojení. Pravidelně pěstovat vděčnost je umění. Pěstuje se každý den. Pěstuje se také u dětí od brzkého věku. Vděčnost za zdraví, lásku, vztahy, peníze, práci, bezpečí, čistý vzduch, tekoucí vodu… Vděčnost za to, že dýcháme. Vděčnost za svobodu, možnosti, cestování. Vděčnost za to, že za inspirování lidí, jak se dá žít šťastněji už nemusím být upálená.

Velmi doporučuji udělat si seznam „Jsem vděčná, že mám…..“ Záměrně „že mám“.  Protože při napsání slova „mám“ dáváme větší důraz na to, co opravdu mám a nemusím se furt hnát dál. Jen to opečovávat. Tento seznam si určitě napište. Rukou! Alespoň 30 věcí! To už se více loví v paměti i srdci. Tento seznam si někde vystavte tak, abyste ho každý den viděli a mohli si ho tak připomínat.

Je neděle a máme tak šanci vidět více lidí. Popovídejte si se svými blízkými na téma vděčnost. Zeptejte se jich, za co jsou vděční, že mají. Zeptejte se také svých dětí. Odpověďmi dětí jsem často velmi překvapená, jak jsou hluboké a jak to děti chápou. Děti si mohou seznam i namalovat.

Hodně štěstí!
S láskou, Věra