Sebeláska.

Sebeláska

je pro mě………………..

 Říct ne, když všechno ve mně křičí, že už to nedám, že nechci, že už nemůžu a že to nejsem já.

Říct (už konečně) ano, když si to z hloubi duše a srdce přeju, a chci, a toužím.

Jít si za svým, když už nedokážu sama sobě lhát, že tomu je naopak.

Upřímnost k sobě samé, bez masek a klapek na očích.

Pohladit se, když jsem unavená a vyčerpaná.

Pochopení pro mě samotnou, když mě něco bolí, je mně smutno nebo se cítím sama.

Umět si říct o pomoc, o radu a podělit se o svá trápení, protože už je nechci nést sama.

Otevřenost sama před sebou.

Zkoumání mého nitra, mých pocitů, myšlenek, přání a tužeb.

Respektování toho, co objevím a přizpůsobení mé cesty těmto výsledkům.

Zpomalit, když cítím, že už nemůžu.

Sednout si a jen tak sedět, sama se sebou, tady a teď.

Usmát se sama na sebe.

Přijmout se dnes taková, jaká se cítím.

Mít se ráda přesně taková, jaká jsem.

Sebeláska.