Dopis všem ženám, kterým to už padá na hlavu

Milá ženo, máš toho moc, viď?

Už když to vypadalo na světlo na konci tunelu a ty ses začala radovat z prvních teplejších dní a možného rozvolňování, tak přišla rána z nebe a jsi v tom zase až po uši.

Emoce tebou cloumají jak na houpačce a nejvíc převládá vztek a frustrace. Domácí práce, vaření, distanční výuka (u toho slova už máš možná husí kůži) a hory tvé práce, na kterou už skoro rok nemáš pořádně čas, neberou konce a z žití se stalo přežívání.

Nejsi v tom sama! Já vím. To tě nezachrání. Říká se, že největší obětí války je máma. A i když hrůzy válek se naštěstí nekonají, válku a boj v moderním pojetí zažíváme na vlastní kůži. A jsme v tom už rok. Máma vždycky odnese těžkou dobu nejvíce. Jak? To ti jistě nemusím povídat.



Ale víš co? Já bych tě chtěla totiž hlavně tímto dopisem povzbudit. To já totiž umím nejlépe. Chci ti také dodat sílu, energii a podporu. A sdílet s tebou několik věcí, které se mi v našem Berlínském několikaměsíčním lockdownu osvědčily. Třeba ti v této těžké době pomohou.

Nám už se tady pomalu rozvolňuje a já mám tak prostor pro tebe. Na konci mám pro tebe pozvánku na společně strávených 5 dní online, které ti skrze jednoduché a praktické aktivity začlenitelné do tvých obyčejných dní dodají více radosti, uvolněnosti a naplnění. Okolnostem navzdory. Tady a teď. Možná až překvapivě.

  • Vytvoř si řád a řád podrží tebe – sepište si společně jednoduchá pravidla domácnosti a úkoly pro každého člena rodiny. Každý by měl svůj závazek podepsat. Klidně krví. Jste tým, kde každý člen má své potřeby a s respektem je potřeba se dohodnout. Nikde není psáno, že žena musí dřít nejvíc.
Úkolníčky a rodinná pravidla jsme sepsali s dětmi společně. Své listy pak vlastnoručně podepsaly pro stvrzení svého závazku.
  • Rozděl a panuj – jako druhý krok je vhodné nechat těm ostatním volné pole působnosti v plnění těch úkolů. Prostě rozdělit, důvěřovat a jít si po svém – práce, odpočinek, procházka venku, cokoliv. Věci pravděpodobně nebudou podle tvých představ a očekávání. No a co. Budou jinak. Co když tě právě ty tvé představy a očekávání už dlouhodobě ničí? Třeba je teď správný čas je poslat do kytek.
Naše rodinná pravidla. Klidně použijte pro sebe!
  • Vyprdni se, jak to zvládají ostatní, důležitá jsi teď ty – porovnávání s druhými je plodnou půdou pro náš syndrom nedosdobráctví. Je naprosto v pořádku, jak to máš ty a jak to zvládáš ty. Nikdo nemá univerzální vzor na život. Neexistuje žádná obecná kvóta, kolik by toho měla jedna obyčejná žena stihnout. Jsi jen ty a tvá realita. A na tom záleží. Tak ať je ti v ní co nejlépe!
  • Děti jako součást smečky – od pradávna byly děti součástí komunity, která fungovala více méně stejně a je jedno kolik kusů měla. Děti vždy přibyly do klanu a našly si svou cestu. Určitě neříkám, abychom je začaly zanedbávat, ale možná je načase přestat pro ně neustále vymýšlet aktivity, muset si s nimi hrát, rozvíjet je, věnovat se jim. Začleň je do chodu života rodiny. Mají teď skvělou šanci přiučit se životu, domácnosti, vařit, uklízet a dělat, co je baví. A to už od útlého věku.
  • Je v pořádku mít hlad a počkat – je čas, kdy je kuchyň otevřená pro stravování a je čas, kdy je prostě zavřená. Jez, kdy se má jíst a mimo to je čas pro jiné věci. A to platí i pro mámu, aby se nestala otrokem kuchyně i strávníků.
  • Energie zlosti – zlost je extrémně silná emoce a má obrovskou sílu. Je možné tuto sílu vzít a vědomě ji přetavit do něčeho jiného. Třeba do ruční výroby, do zhmotnění svého snu nebo podnikání, do hubnutí, do změny návyků apod. Využij tuto sílu pro něco pro tebe a pro tvou budoucnost.
Při jarním lockdownu vznikl ze silné potřeby sebevyjádření a díky energii zlosti přetavené v odhodlání můj autorský podcast Na cestě.
  • Uvolni se – někdy jsou věci takové, jaké jsou a ať děláme cokoliv, věci jsou takové, jaké jsou. Šetři svou energii, neřeš co nevyřešíš, obrať se do sebe, usměj se, uvolni se a věnuj se třeba nějakému dlouho odkládanému koníčku.
  • Prioritizuj – času je málo, pozornosti taktéž. Dělej prostě jen to opravdu nejnutnější. Možná časem zjistíš, že spousta z toho nedůležitého se vlastně ani nikdy dělat nemusí.
  • Pusť, co se pustit dá – vymaž ze svého úkolníčku vše, co není nezbytně nutné. Sledování zpráv, neustále řešení nezměnitelných věcí, ubíjející emoce, potřeba kontroly domácnosti nebo dětí, posedlost vyžehlenými ručníky nebo zvyk teplého jídla několikrát denně. Uleví se ti, i když to ze začátku může být těžké.

Je v pořádku cítit se na nic. Je v pořádku se zlobit. Ale také je v pořádku si říct dost a využít současné situace pro práci na sobě, vzít ji jako šanci něco ve svém zajetém životě změnit, přeskládat fungování doma i v práci (nebo ji dokonce změnit!) a pootočit realitu podle svého.

I když se to nemusí na první pohled zdát, máme nyní obrovskou šanci vylepšit si život skrze sebepoznání a sebepřijetí sebe samé až po vědomou volbu našeho postoje i budoucího života svého i svých nejbližších.

Foto z 13.3.2020. V den, kdy to vše v Německu začalo.

P.S. Tato „černá“ fotka pochází ze 13.3.2020 ve 21:05. V den, kdy jsme se dozvěděli, že Německo zavírá všechny školy a školky na celých 5 týdnů, že situace je vážná a že muž zůstává na home office. Přišlo mě to tehdy jako konec světa. Byl to také den, kdy se do posledního kousku zrušily všechny firemní akce naší ještě tehdejší eventové agentury. Byla jsem devastovaná.

Tuto fotku jsem zveřejnila na sociálních sítích a dodnes si pamatuju pár krutých komentářů, z nich nejlahodnější byl o tom, jak nemám ráda své děti a že přeci 5 týdnů znamená jeden nekonečný víkend, tralala. Nyní by mě zajímalo, zda to ta maminka stále ještě bere jako jeden nikdy nekončící víkend. Po roce…

Na závěr mám pro vás desátý důležitý bod:

Z krize vždy vzejdeme silnější a sebevědomější – každá krize je příležitostí. Z každého těžkého období vyjdeme zkušenější, silnější a sebevědomější, protože si šaháme na dno sil i našich schopností.

Chval se za každý prožitý den, za každou maličkost, co jsi zvládla. Buď k sobě laskavá, netlač na sebe a věz, že jednou se za tímto obdobím ohlédneš a budeš na sebe neskonale pyšná. Už jen za to, že jsi tím prošla a vydržela! Gratuluji!

Aby se ti kráčelo lehčeji, laskavěji a snad i soucitněji, já i desítky dalších žen, které se již přihlásily na naši společnou 5denní cestu, se na tebe těšíme. Začínáme v pondělí 8.3., ale již teď máme uzavřenou Facebookovou skupinu, ve které sdílíme své prožitky a kde pravidelně živě vysílám podporu, energii a odpovědi na nejpalčivější vaše otázky a situace. Celá akce je zdarma a přihlásit se můžete tady.

Čeká nás pět společných dní, ve kterých se ti každý den odemkne v členské sekci zadání formou videa, audia nebo textu a jednoduchý úkol, vizualizaci či techniku pak zakomponuješ do tvých běžných dní. Nebo budeš pozorovat danou oblast nebo si zapisovat poznatky do pracovního listu.


Tady jsou témata jednotlivých dní:

DEN 1: Co všechno ti na světě náleží a ty o tom ani nevíš.

DEN 2: 3 kroky jak pro sebe využít moc a sílu přítomnosti

DEN 3: Praktická mindfulness pro ženy

DEN 4: Jak se přeladit na (ne)obyčejnou radost (tzv. mindhack)

DEN 5: Není přijetí jako přijetí aneb nejsem oběť

Ve skupině pak bude každý den živé vysílání s prostorem pro dotazy, dovysvětlení nebo sdílení prožitků. A 11.3. v 19:30 pak proběhne živý webinář, ve kterém půjdeme do hloubky prožitků i nově nabytých schopností.

Neskonale se na tu cestu těším a bude mi ctí podpořit a provést i tebe!

Přihlásit se můžeš tadyihned tak naskočit na vlnu energie a podpory v komunitě stejně naladěných žen. Já budu stát při tobě.

Za poslední rok se toho semlelo opravdu hodně. Uzavření mé pražské firmy, nekonečně dlouhé měsíce se třemi dětmi doma, manželství, které se otřásalo v základech pod vlivem okolností i naší vnitřní transformace.

Nakonec jsem z toho všeho vyšla ještě silnější, spokojenější a ukotvenější,než kdykoliv před tím. A to jsem prožila třeba i porod uprostřed Šanghaje

Osvědčily se mně mé funkční techniky a přístupy z oblasti mindfulness, koučingu, neurovědy i života samotného, které už roky používám a nyní je můžete objevovat a začleňovat do vašeho života spolu se mnou už teď

Jmenuji se Věra Švach, jsem kreativní koučka, lektorka prožitkové mindfulness a autorka seberozvojových a podnikatelských kurzů pro ženy. Se svým slovensko-kanadským mužem a našimi třemi dětmi žijeme nyní v Berlíně. 

„Hluboce věřím, že když dojdeme k našemu sebepoznání, sebeléčení a následně i sebepřijetí, otevřou se nám úžasné cesty naší seberealizace, životní radosti a naplnění.“

Více si o mě můžete přečíst tady.  

Věra Svach
Pomáhám začlenit do běžného života ověřené techniky a praktické dovednosti, díky kterým proměníte svůj každodenní život ve spokojenost, radost, lehkost a naplnění. Můj příběh zde >>
Jsem autorkou podcastu "Na cestě"

Inspiroval vás tento příspěvěk?

Zanechte ve formuláři svůj email a zašlu vám jako prvnímu nové podcasty, články, videa a další inspiraci do každodenního života :-)

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.