
Poslední dobou se mě na to spousta lidí ptá. A tak jsem si zvědomila, jak s energií pracuji, pozorovala, co mně funguje a co lze ještě více posílit. Třeba najdete v následujících řádcích inspiraci a zdroj právě té vaší dlouhodobě udržitelné energie. Protože právě o tu udržitelnost jde. My ženy se umíme zatnout a přežít náročné období, nespát a potlačit své potřeby, ale to nás vždycky dříve či později dožene.
A tak dočerpávám svou energii postupně, každý den, po trochách, s vědomým zastavením či mini dovolenou (rozuměj, třeba u kávy – jde o postoj v naší hlavě:)). Tady mám pro vás jednoduché tipy, osvědčené mou realitou.

Zaměřuji pravidelně pozornost na obyčejné aktivity, které v průběhu dne vykonávám. Například 10x za den si uvědomím, co právě dělám a ponořím svou pozornost plně do té situace. A tak mám 10x možnost ulevit své mysli a uvědomit si smyslový prožitek (ne)obyčejného okamžiku. To mě po maličkých částech pomáhá dočerpat energii.
Jedná se o vědomé zaměření pozornosti na náš dech. A to dělám už roky opravdu pravidelně, několikrát denně, někdy několikrát za hodinu. Čím náročnější den, tím častěji věnuji pozornost mému dechu! Pomůže už jenom to, že poctivě okysličíme tělo a mozek! Už jen to nám zvýší hladinu energie. Když k tomu přidáme uvědomění si přítomného okamžiku (třeba se při mini zastavení rozhlédnu a připomenu si vděčnost za jednu věc kolem), dosytí to mou energii mnohonásobně.
Stravu zodpovědně neustále ladím. Přes etapy vegetariánství, bezlepkové či bezlaktózové diety jsem se usadila v takovém zdravém normálu. Jím vše, ovšem hlídám si pečlivě skladbu jídla. Tak, aby každé jídlo obsahovalo dostatek bílkovin, kopec čerstvé zeleniny, zdravější přílohy. Snažím se jíst 3x denně, někdy i méně, když mám zařazený přerušovaný půst. Jídlo jsem nyní přizpůsobila svému věku a hormonálním proměnám (47 let, no…) Je to základ našeho života, palivo pro tělo a osobně vnímám hlavně k té blížící se padesátce, jak moc důležité je zdravě a vyváženě jíst.
Ta se stala mým velkým kamarádem. Mám své oblíbené podcasty, vzdělávací masterclasses, hudbu na Spotify (mé vlastní playlisty najdete pod účtem Věra Švach), co mě nabíjí a neskutečně baví. Svět slova mě pohltil už před mhona lety vykopnutím mého vlastního podcastu.
A tak když dělám domácí práce (a že jich je se třemi dětmi požehnaně), intuitivně si vyberu, co chci nebo potřebuji slyšet, nasadím sluchátka a užívám si slovo, zatancuju si nebo se vzdělávám při vaření, úklidu, žehlení apod. A hned to jde lehčeji. Dokonce jsem se párkrát přistihla, že se na některé úkony těším, protože to je můj svět. Také moje sluchátka mají funkci tlumení hluku, kterou ráda využívám, když je toho hluku kolem na mě prostě moc. Samozřejmě v rámci zachování bezpečí, nejlépe když si děti s mužem prostřídáme a já se v kuchyni ponořím do sebe, pohodového vaření a do slov… A tak mě i obyčejné, stereotypní situace vlastně dobíjí.
Respektuji potřeby těla, co nejvíce to jde. Když je noc, že se třeba kvůli dětem nevyspím, tak si jdu aspoň na chvíli lehnout v průběhu dne. Nebo brzo večer. Přistupuji k sobě laskavě a nekritizuji sebe, ani děti, ani okolnosti, že nejsou podle mých představ, protože jsem utahaná a uštvaná. Ale zorganizuji si situaci tak, abych si dopřála prostor pro dočerpání, opečování se a odpočinek. Jet dlouhodobě na doraz, obzvláště v těchto náročných časech, absolutně nikam nevede.

Aktivně a pravidelně několikrát týdně cvičím doma posilující a zdravotní cviky a skoro denně chodím na svižné procházky. Po Berlíně jezdím hodně na kole a když mám chuť, vhodnou část cyklu a je mi fajn, ráda si venku zaběhám. Hlouběji se do svého těla ponořím při skupinových lekcích jógy ve studiu. Takového efekty doma docílit nedokážu. Trvalo mě nějakou dobu přijít na to, jak si pohyb zamilovat i doma a jak si to (hlavně v hlavě) nastavit jako zvyk. Pak to jde už automaticky a den bez jógy nebo bez pohybu je jako ráno bez vyčištěných zubů. Doporučuji nezaměřovat se na výsledek a kýžený efekt, ale procítit radost z pohybu, ze zdraví a procítit vděčnost za tento moment i za své tělo.
Vymyslela jsem koncept minidovolených pro ženy a/nebo mámy. A zvu vás k tomu také! Prostě si vyberte některou aktivitu nebo časový blok, ve kterém budete jako na dovolené. Třeba krátká procházka v parku o samotě může být parádní výlet, pokud se pro to rozhodnete a vědomě to prožijete. Nebo třeba večerní čtení knížky. Někdy úplně slyším a cítím šumění moře a užívám si ten dovolenkový pocit, když můžu jen číst.
Aktivně si volím v životě, co si zvolit jde. Když už nemůžu změnit situaci, změním svůj postoj k ní.
A tak hledám způsoby, více než důvody, komunikuji své potřeby a hledám neotřelá řešení v každé situaci. Už pak není tolik prostoru pro vyčerpávající konverzace, lidi, aktivity, nesmyslné povinnosti, večerní zprávy… To mně bere energii, a té já opravdu nemám na rozdávání jen tak zbůhdarma.
A v neposlední řadě jistě pomáhá, že dělám práci a tvořím věci, které mě neskonale baví. Objevila jsem své poslání a každá chvíle s klienty, nebo při tvorbě kurzů či setkání na ZOOMu ve skupině je velkým dobíječem energie. A i když je někdy potřeba dělat aktivity v době, kdy mám kolem sebe tři děti a rozdělanou přípravu oběda, nebo sedět nad přípravou dlouho do noci, až když děti usnou, stačí si připomenout tu moji vizi, kterou v životě mám. Ten hluboký záměr, který předávám ženám na jejich cestě a to mě vždy uklidní a rozradostní a pomůže překonat každou překážku s větším klidem a nadhledem.
Jsem Věrka Švach a už více než deset let pomáhám ženám vidět, co je v jejich životě a práci skutečně podstatné — a nacházet odvážnější, pravdivější a udržitelnější způsob, jak žít, tvořit a růst. Stáhni si zdarma můj manifest 26 Věrčiných principů pro dobrý život, získej každodenní koučovací podporu s VerAI nebo se podívej na možnosti osobní spolupráce se mnou.
Těším se na naši společnou cestu!
Věrka, váš mentor, kouč a energy healer
Inspiroval vás tento příspěvěk?
Zanechte ve formuláři svůj email a zašlu vám jako prvnímu nové podcasty, články, videa a další inspiraci do každodenního života :-)