Dříve, když jsem nemohla spát, šáhla jsem po mobilu na nočním stolku a sjížděla sociální sítě a zprávy z celého světa. Jednou jsem takto četla až do rána a lekla jsem se, když mně v ruce zvonil mobil jako budík. Bylo mně špatně ze sebe samé, z nevyspání a z přehršle naprosto zbytečných informací. Jako by ten můj život nebyl můj. Nedávno poté, jednoho večera, prohlásil muž: „Vypínám mobil“ a dal si ho na letový režim. Samotnou mě překvapilo, jakou reakci – uvědomění, AHA moment – tento jeho akt ve mně vyvolal. To vědomé rozhodnutí, že stačilo. Už je to několik let, co vědomě krotíme zásahy mobilu a jiných technologií do našich životů. Co se změnilo? Jak nám to pomohlo?
Jsem sama překvapená, jak velké změny nastaly! Začalo to postupně. Krok za krokem. Pěknou večerní rutinou, kdy neukládáme na své noční stolky naše telefony, jako by to byly naše děti, ale obejmeme se a krátce si popovídáme. Občasnými večery bez televize, kdy najednou byla spousta času na naše koníčky, na sebe, na klid. Odstraněním přehršle informací, které mně jen zahlcovaly smysly ve formě reklam, negativních zpráv či sociálních sítí. Po letech jsme našli nám vyhovující rovnováhu a technologie se staly naším velkým pomocníkem, ale nejsme jejich obětí. Je to jako s ohněm: „Jsou dobrý sluha, ale zlý pán“.
Co jsem já osobně tzv. vědomým zacházením s technologiemi získala?
Co všechno jsme omezili, nebo respektive vědoměji využíváme v každodenních činnostech?
Televize
Zde byl zásah největší. Klasické TV kanály už nemáme. Ano, pomohlo, že omezení jsme nastavili při našem životě v čínské Šanghaji. Stejně jsme ničemu v TV nerozuměli. O to lépe nám to pak šlo i při přestěhování zpět do Evropy. Už jsme po tom netoužili. Už roky jsem neviděla TV reklamu. Když jsem na návštěvě v Čechách, všude je vždy zaplá TV a mě se z reklam točí hlava. Máme Netflix a Amazon TV (placené streamingové kanály), na kterých si vybereme, co chceme sledovat a určíme si s mužem čas, kdy se třeba podíváme na film, nebo seriál. Pak je to naše společná zábava, těšíme se na to a je to spíše jako v kině. U dětí platí to samé. TV reklamu pro děti v životě neviděly. Dohodneme se, kdy a co sledují a také proč.
Telefon
Zde je potřeba postupovat opravdu vědomě, najít v sobě vnitřní sílu, vytrvalost a pevnou vůli. Je to svůdná krabička, která má ale spoustu výhod. Takže je potřeba na to jít chytře. Telefon a sociální sítě také používám značně pro svou práci. Určuji si časové bloky, kdy jsem na sítích a vždy se sama sebe zeptám: „Je to opravdu nezbytně nutné?“ Omezila jsem počet lidí a striktně si vybrala, koho sleduji a spíše než sjíždění zdí a Stories si vyberu lidi, na které se chci podívat, zapojím se do komentářů či tomu člověku napíšu pozdrav. Také mně pomáhá časté přesouvání ikonek aplikací. Déle mně pak trvá, než najdu, co hledám a často si uvědomím (to uvědomování je důležité!! Dělat to vědomě, ne automaticky či návykově!!), že to ani není důležité. Také jsem omezila počet zbytečných telefonních hovorů a tlachání o nesmyslech, které mě vysávaly a dráždily. To souvisí s naším stylem „životního minimalismu“.
Život mě také výrazně vylepšil můj nový návyk nezapínat telefon ihned po probuzení. Respektive odemknu letový režim, abych případně viděla, jestli někdo nevolal a něco se neděje. Přeci jenom žijeme daleko od obou našich rodičů. Ale jinak se věnujeme našim ranním rodinným rituálům, chvíli medituji a obstarám děti. Až se vědomě rozhodnu, případně až potřebuju, vyřídím nezbytnosti na telefonu.
Počítač
Tak zde je to velmi individuální. Já mám tvůrčí práci a počítač využívám různě. Emaily si mohu dovolit vyřizovat v předem určených časových blocích. Přes den mohu být mimo počítač, pokud jsem s klienty nebo na semináři nebo v lese točím videa. Pak mám ale dny, kdy píšu, a to sedím dlouhé hodiny u monitoru. Pak jdu ale ven či jsem s rodinou, a tak mám dny, kdy se ani nepodívám na sociální média, byť mě má tvrdošíjná mysl říká, že v rámci své práce tam „musím“ být denně vidět! Párkrát jsem ji poslechla a skončila jsem večer či na konci týdne vyšťavená a prázdná. Je to o rovnováze. Jedna má známá tomu říká „vyrovnávání“. Třeba když má její dítě dlouhou školu, jedou po škole na kole do lesa, kde pobíhají mezi stromy. „Vyrovnáváme“, říká. Je to i skvělý vzor pro děti.
Tablet
Já osobně jsem jeho funkci a službu nikdy moc nepochopila, když mám chytrý telefon a počítač a tablet pro mě představuje extra zátěž. Osobně ho využívám jen když cestujeme – to mají děti dovoleno sledovat nahraná videa, pohádky a písničky. A také někdy v restauraci, když všichni zatoužíme po troše klidu. Děti se na to těší. Někdy dokonce doma prohlásí, že by chtěly jít jíst do restaurace. Haha. To proto, že by chtěly iPad
Vše je o rovnováze. Z mé zkušenosti není potřeba odstranit všechny technologie a odstěhovat se do lesa. Jsou součástí našich životů a v mnoha ohledech jsou obrovskými pomocníky a usnadňují nám život. Jejich vědomé a uvědomělé využívání, možná až dokonce plánovité užívání, nám mohou život výrazně vylepšit a usnadnit. Dáváme tím také dobrý příklad dětem. Společně najít zdravou střední cestu, vybírat si, co a kdy do života nás i dětí pustíme a pečlivě zvážit, zda nám to něco přinese, nebo jen vezme…
Inspiroval vás tento příspěvěk?
Zanechte ve formuláři svůj email a zašlu vám jako prvnímu nové podcasty, články, videa a další inspiraci do každodenního života :-)