DEN 3: 10ti denní Happiness Challenge pro více klidu a méně stresu

Takže k tomu času. To je téma!! Zatím to s ne/účastníky výzvy nejvíce rezonuje. Zřejmě dráždíme vosí hnízda u spousty z nás. Zatím top hláškou dne od jedné známé je: „nemám čas udělat si čas!“ Ještě do teď nad tou komplexností pokyvuju hlavou. Úplně mě to odzbrojilo???? Čas jako klíčový element našeho štěstí jsem pochopila a uchopila v Bhútánu. Do té doby jsem byla tak nějak vláčená vnějšími okolnostmi, které ovlivňovaly můj čas. Nyní ale:

• Přijímám za svůj čas plnou zodpovědnost.
• Přijímám fakt, že je jen na mě, jak si ten čas efektivně rozdělím.
• Přijímám, že den má a navždy bude mít 24 hodin a jinak to nebude. Z toho 8 hodin mně zabere spánek.
• O svém čase rozhoduji já.
• Vím, že nejlepší cestou, jak efektně využít čas ve svůj prospěch, je BÝT PŘÍTOMEN!
• Neříkám (tak teda aspoň co to dá) větu „nemám čas“. Říkám spíše ne/udělám si čas. Buď chci a zařídím si to, nebo nechci. Protože muset, a nechtít, je cesta do ….. (doplň dle svého).
• Nevím, kolik mně toho času do konce zbývá….

A jak to s tím časem je? Viz. ta černobílá fotka. To je klíč k celému pojetí času.

Rovnováha času:
ČAS PRO SEBE

ČAS NA PRÁCI

ČAS NA VZTAHY

ČAS NA RůST – což je smysl života, poslání

První pomocí, jak uchopit čas, jsou pravidelná zastavení. Zní to neuvěřitelně, já vím. Jak může pomoct zastavit se, když už teď nestíhám. Večer potom sotva popadáme dech. Nebo říkáme „ani jsem se neměla čas nadechnout“, to je také dobrá hláška. Zastavit se opakovaně za den, zklidnit dech, soustředit se na dech, podívat se kolem, uvědomit si ten okamžik, co se děje kolem, kde jsem, zbystřit smysly a jít dál. Další techniky jako je meditace, praxe mindfulness, spojování aktivit naši nadvládu nad časem prohloubí. Do začátku ale postačí pravidelná zastavování a dýchání.

Má velká dnešní uspokojení:

• Večerní (včera) meditace za chůze před spaním, aneb prostě taková normální, pomalá, klidná a všímavá procházka venku.
• Když chodíme všímavě, moc času neztratíme, ale mnoho krásného získáme. Všimla jsem si spousty krásných věcí kolem. Dnes po celý den. Tak nějak si více všímám.
• Cvičení – horká jóga při 40°C a ještě k tomu TICHÁ – zkoušet nové věci, jít za hranice našich možností nám přináší velké potěšení. Občasné koření stereotypních dní je velmi krásné. Nenechávám to jenom na dovolenou!
• Spojuji aktivity co nejefektivněji to jde – např. na dnešní večer mám naplánované žehlení a manželovi jsem napsala, že se těším, až si u toho budeme povídat. Sice možná budeme řešit praktické odkládané věci (konečně na to bude čas, že???), ale ušetříme čas zase jinde.
• Měla jsem čas si uvědomit, že mně chybí můj velký nový koníček – hra na piano!! Sice jsem si ještě neudělala čas,  ale našla jsem si na internetu skladbu z Lalalandu, kterou se toužím naučit. Vyhradím si na koníček pravidelně čas!!

Co zítra? Den 4

Laskavost. To je vlastnost, která přímo rozvíjí naše vnitřní štěstí a uspokojení. Dáme si dvě jednoduché formy tréninku:

1: Popřejte v duchu ostatním lidem ať jsou šťastní. Třeba každé ty dvě hodiny, kdy vám zapípá upozornění na dýchání. Nebo klidně pořád. Uvidíte, jak se budete cítit. A lidé to také vycítí. V duchu: „Přeji ti, ať jsi šťastná/ý“

2: Udělejte něco nečekaného, pěkného, pro druhé. Třeba i pro lidi, které zas tak rádi nemáte. Třeba pro nabubřelou kolegyni v open spejsu. Drobné každodenní laskavosti dělají svět (hlavně ten náš) lepším.

Hodně štěstí!!
Věra