DEN 8: 10ti denní Happiness Challenge pro více klidu a méně stresu

Tak co, zjednodušili jste si některé aktivity? Nechali jste na sebe působit myšlenku, že méně, je někdy více? Je to vůbec reálné dělat méně, spojovat aktivity, delegovat nebo poprosit o pomoc? Na zítra půjdeme cestou ještě většího hard kóru, a to je NICNEDĚLÁNÍ! Ha! Jenomže to není nicnedělání, jakože budu ležet u telky a na všechno se vyprdnu. Je to nicnedělání chytré. Tvůrčí. Nabíjející a naplňující. Ve světě se tento fenomén jmenuje The Power of Slow. Po mojem: vědomé zpomalování.

V dnešní době, kde čas jsou peníze, kde čím rychlejší, tím lepší a kde se na vavřínech nesmí usnout, miliony lidí napříč pracovními pozicemi, národy, Hygge či Hipster kulturami dělají něco nepředstavitelného – zpomalují. A co víc, světe div se, jsou zdravější, šťastnější a excelují v práci i soukromí. Vyvstává otázka: Dny už i tak mají málo hodin, jak může být zpomalování řešením?

Harvardský profesor Tal Ben Shahar, autor bestsellerů Happier a Even Happier říká, že „spěcháme, abychom nic nezmeškali, ale výsledkem je, že zmeškáme úplně všechno.“ Naše životy jsou jako jízda v rychlovlaku. Krajina kolem může být sebekrásnější, tráva sebezelenější, architektura fascinující, lidé volající, nic z toho v té rychlosti nevnímáme, jak běžíme životem od jedné věci k druhé. Záměr je na začátku dobrý. Nechceme nic zmeškat, chceme dosáhnout dobrých pozic, domů, aut, manželek. Tato cesta bez zastávek ale často vede k neustálé nespokojenosti, pocitům prázdnoty a vyčerpanosti.

Stejně tak jako umíme vědomě zrychlovat a bičovat se k výkonům, trendem dnešní doby je vědomě zpomalovat a brát otěže našeho času pevně do vlastních rukou. V Bhůtánu jedna z definic štěstí říká, že: „Štěstí se nestane jen tak. Je to následek vědomých činů a někdy tyto činy znamenají neudělat nic.“

Co jsem „vědomým zpomalováním“ získala já?

• Ticho a zvýšený vnitřní klid
• Spokojenost sama se sebou, se životem, s ostatními lidmi, s mou životní cestou
• Neutuchající nápady a inspiraci pro můj „šťastný“ projekt
• Pocit svobody
• Více lásky k sobě
• Více lásky k jiným
• Více radosti ze života
• Obrovskou úlevu, že štěstí se mně otevřelo tady a teď
• Uvědomění, že jenom pořád něco dělat nevede za každou cenu k výsledkům
• V neposlední řadě: cestu sama k sobě, k sebenaplnění a k plněné mého poslání

Během zítřka pozorujte, co všechno děláte a jestli opravdu všechno z toho je nutné. Já jsem byla překvapená, kolik aktivit prostě dělat NEMUSÍM. Mým největším diktátorem, říkající mně co dělat musím, jsem stejně byla jen já sama.

Zastavujte se v průběhu dní a jen tak si sedněte. Jak to naši předci dělávali dříve – sednout si na zápraží a jen tak sedět a kochat se tím, co je kolem. Jen tak si sednout a pozorovat děti. V práci si posedět s kolegy a zeptat se jich jak se mají, místo pracovních záležitostí. Zkusit nemít plány na každou minutu našich dní. Nechat je více plynout a zaposlouchat se do sebe. Třeba se vynoří zcela originální nápady a styly řešení, zcela jiné způsoby trávení času, uchopení businessu. Třeba se vynoří nečekané odpovědi na zdánlivě neřešitelné a patové otázky a situace. Je to běh na dlouhou trať. A je to běh odvážný. Zítra vás zvu k tomu, abyste této myšlence a tomuto stylu dali šanci a nechali „vědomé zpomalování – The Power of Slow“ rezonovat v hlavě. Teda spíše v srdci. A dejte mně, prosím, vědět, zda to šlo a jak to šlo.

V listopadu budu mít v Praze seminář, kde toto téma bude jedno z hlavních. Je to nový životní styl naší moderní doby. Jakýsi zdánlivý protiproud….

Hodně štěstí a posílám vám spoustu lásky a energie.

Věra