Jak se žije v Kanadě? A můžeme to tak mít také?

Letošní léto trávím v Kanadě, ve městě Montreál, u svých tchánovců, spolu s mými dvěma dětmi. Díky mé práci online můžu pobývat mimo domov delší dobu. Severní Amerika je pro můj „šťastný“ projekt velkou inspirací. Celkově hodně cestujeme, často pobýváme v zahraničí a jsme tak přizpůsobiví, odolní a „doma všude“. A tak máme možnost spíše pozorovat kulturní rozdíly, přístupy lidí ke svým životům, vlivy imigrace a rozličné životní podmínky ve světě. Letos vnímám tu Kanadu hodně silně. Možná je to těhotenstvím. Možná Německem, kde nyní žijeme. Možná je to velkým posunem v mém osobním rozvoji a intenzivní práci s lidmi v mých 10 denních Happiness Challenges.

Kanada mě vždycky fascinovala a měla jsem ráda, jak na mě působí. Majestátní příroda, tvrdost a odolnost Kanaďanů, krásní muži, výborný hokej, tajemnost a magičnost tak vzdálené země. Od té doby, co jsem si vzala Kanaďana (původem ze Slovenska) a moje děti získaly kanadské pasy (já ne, no…), začala jsem do Montreálu jezdit častěji a nakonec jsem Kanadu pomyslně přijala za svou druhou zemi.

Při mém současném pobytu jsem si zformovala pro a proti této země, která je snem mnoha lidí a sepsala jsem si ty nejdůležitější oblasti kanadského života, které se staly také součástí mně a mé rodiny a jsou pro mě inspirací na mé životní cestě.

Kanadský sen

Existuje a je stále živý!! Kanada je fér. Studuješ, pracuješ, jdeš si za svým, znáš sám sebe, víš, co chceš, přizpůsobíš se, přestěhuješ se, doučíš se další jazyk či dovednost….. dokážeš vše, o čem sníš. Výmluvy tady neplatí. Není moc možností, na koho „to“ svést. Všichni mají stejné férové podmínky, navzdory rase, náboženskému vyznání či jazykovému zázemí.

Respekt

Stovky různých národností, lidé rozličných barev, šířek a náboženství. Vše vedle sebe v jednom pestrobarevném světě. Respektují se, všichni dodržují stejná kanadská pravidla, protože ví, že když je nedodrží, budou tvrdě potrestáni nebo okamžitě vyhoštěni. V práci sedí vedle sebe Žid, Běloch, Černoch, Ind, Muslim nebo Indián a pro všechny je to naprosto přirozené. To je jako ten vtip „Potkali se Žid,….“

Pozitivní přístup

Úsměv otevírá dveře a je povinnou součástí severoamerického života. I když se často na úsměv lidé necítí, vždy ho vykouzlí a jsou k sobě milí. A ono to vlastně pomůže, i když máme horší den. Lidé jsou velmi milí, usměvaví, nápomocní, obsluha uvolněná a příjemná. S dětmi se každý pustí do řeči, důchodci vesele zdraví. Stěžuje se minimálně (když se ti něco nelíbí, tak to změň!), pomlouvá se v soukromí doma. Atmosféra je velmi přátelská a motivující. Úsměv také otevírá konverzace a dává prostor pro kvalitnější vztahy.

Zodpovědnost sám za sebe

Sociální dávky jsou slabé, lékařská péče drahá, daně vysoké, důchody malé, mateřská krátká. Každý má velkou zodpovědnost sám za sebe. Což se může zdát jako nevýhoda, ale lidé pracují, šetří, pečují o své zdraví a prevence zdraví i financí je extrémně důležitá. Zdravý životní styl, sporty, procházky. Pozitivní mysl také podporuje fyzické zdraví. Lidé optimalizují životní náklady, mění místa bydlení dle práce, školy, či momentální finanční situace.

Změna je život

Je normální se stěhovat za prací, za školou či za svou láskou. V práci se mění lidé, pracovní pozice, pravidla, systémy. Rozvrh jóga studia je každý týden jiný, mění se učitelé. Města se staví, posouvají, vznikají nové ulice, zavírají se staré, bourají nepoužívané. Změna a novost je přirozenou součástí každodenního života a tím se vlastně (možná trochu paradoxně pro nás, Evropany) lehčeji žije.

Já jsem já a takový jsem

Je těžké se srovnávat a přizpůsobovat jiným. Komu? Lidé jsou v Kanadě tak rozliční a z tolika stovek různých zázemí. Každý je jiný a nikdo si nevydupává právo na to být lepší, než ostatní. Nosí se šedé vlasy, napletené, růžové. Jsou tam Hipíci, Hipsteři, Homosexuálové, Metrosexuálové, Handicapovaní, zastávající vysoké pracovní pozice. Naprostá svoboda, otevřenost, respekt a přirozená úcta. Rovné podmínky pro všechny. Ale je potřeba dodržovat zákony, pravidla, čistotu a platit daně.

Plánování štěstí

Osobní štěstí a zodpovědnost za svou spokojenost je samozřejmost. Štěstí se plánuje, mluví se o něm, bojuje se za práva, lásku, peníze, případně se jde jinam. Být šťastný je jedna z nejdůležitějších priorit života Kanaďanů. Štěstím se lidé zabývají, trénuje se nastavení mysli, meditace, mindfulness. Cesty k sobě jsou běžné a pro mnohé důležité.

Zní to jako ideální svět. Není. Kanada má spoustu nevýhod a životní podmínky jsou tvrdé. Zima je dlouhá a krutá. Ceny bolestně vysoké. V Quebeku musíte umět perfektně oba dva jazyky (angličtina, francouzština), jinak nemáte šanci. Vzdálenosti mezi městy jsou obrovské. Mají 50% daň z příjmu. Dodržování pravidel je krutě vyžadováno, pokuty a tresty extrémně tvrdé, jen nezastavení na STOPce je za 180 kanadských dolarů. Lidem hrozí vyhazovy, vyhoštění, vystěhování z domů, na které je nutnost platit každoroční vysokou daň z vlastnictví nemovitostí.

Nicméně jsou věci, kterými se můžeme v naší České zemi inspirovat a růst směrem k pozitivním, zdravým a usměvavým zítřkům. Svět se zmenšuje, migrace je součástí života a osobní a rodinné štěstí je nevyhnutelné. Vzít zodpovědnost do svých rukou, a žít svůj Český sen už nyní může každý. I obyčejná holka z Brumova, jako jsem já.