REŽIM OFFLINE JAKO NOVODOBÝ LÉK?

Potřeba vědět neustále co se kde děje, kontrolovat email a zprávy, sledovat feedy na sociálních sítích, nebo ve Storíčkách hltat kdo co měl dnes k obědu či „dnes nosí“, to je realita dnešních dní u spousty z nás. To nám zabírá desítky minut či hodin našeho drahocenného času denně. A odvádí od nás samotných, od našich životů, našich blízkých, obyčejných radostí a našich vlastních snů a cílů. Přichází pocity únavy, stísněnosti, selhání, přetlaků, bolestí a neuróz.

A když už toho máme dost, dáme na sociální média nyní tak populární vele post, že na měsíc „odcházíme“ a budeme tedy OFFLINE. A co tedy vlastně ten „režim odpojení“ znamená? Co nám může přinést? Zde jsou výsledky mého ročního experimentování.

Už dlouhodobě hledám rovnováhu mezi světem ON a OFF a pátrám, co to vlastně v současném světě znamená a jak to zvládnout prakticky. Ale opravdově OFFLINE jsem byla před Vánoci, a to téměř dva měsíce.

Už pár týdnů před tím jsem cítila jakousi přesycenost. Plnost ve své hlavě. Jakoby tam už nebylo více místa. Už mně nepomáhala ani meditace, ani pobyt v lese. Cítila jsem odpojení od své intuice. Rozhodování převzala jen hlava, místo instinktu a přirozeného plynutí. Pomalu začaly nastupovat bolesti krční páteře a tuhnutí ramen, pro mě z dřívějších dob známka přetížení a přetlaku.

A pak to najednou přišlo. Jeden den plný silné bolesti hlavy, která začala tepat vždy, když jsem vzala do ruky telefon. Naše duše komunikuje skrze tělo. A je výhodné těmto signálům zavčasu naslouchat! A tak jsem se do toho „offlajnu“ ponořila naplno

„REŽIM ODPOJENÍ“. Co to vlastně znamená?

Pro mě osobně představuje svět offline dvě roviny:

• Co nejvíce času mimo obrazovky (tzv. screen time) – chytrý telefon, počítač, televize, tablet, …
• A odstup či úplné odstavení se od onlajnových informací – sociální sítě, internetové zpravodajství, bulvár nebo četování o ne nezbytně nutných věcech

Po dobu mého „pobytu offline“ jsme trávila s obrazovkami jen nezbytně nutný čas. Převážně pro práci či nezbytnou komunikaci s blízkými či pro využití aplikací, které mně usnadňují život, např. mapy. Online informace jsem odstranila téměř úplně.

Jak to šlo krok za krokem (období cca 2 měsíců!)

• Ihned jsem získala více času. Také postupnou úlevu od bolestí hlavy.
• Přišla také velká únava! Zřejmě jsem začala více vnímat své tělo místo hlavy.
• Pak byla fáze paniky. NIC NEVÍM! NEJSEM NIKDE VIDĚT! Zaspím dobu, to přeci nejde.
• Přicházelo také nutkání „omrknout“ Instagram či Facebook, vědět, co se děje. Tak trochu návyk, zlozvyk, možná závislost? Naštěstí se mi vždy zatočila hlava, kdykoliv jsem začala sjíždět Feed. Doslova a do písmene fyzická nevolnost.
• Postupně přicházela úleva.
• Svoboda.
• Volnost.
• Nádech. Výdech.
• Potřeba mít vše pod kontrolou, sledovat dění, podívat se na další díl seriálu či omrknout Insta Stories se postupně vytrácela.
• Začala jsem cítit velkou lehkost a postupně přicházející radost.
• Opětovnou radost z těch obyčejných věcí kolem nás, které jsem zase, navzdory mé praxi, přestala vidět, vnímat a hlavně prožívat.

Uvnitř sebe samé se zase udělalo místo na ten klid a na tu obyčejnost. Když jsem tam přestala cpát ty tuny zbytečných informací.

Když jsem přestala poslouchat ty nutkavé myšlenky a věnovala se více tomu obyčejnému tady a teď.

A co mně pobyt offline přinesl celkově?

Spoustu energie a elánu.

Více času. Na sebe, na mé blízké i na nové pracovní projekty.

Současně jsem se posunula blíže k sobě, ke své PRAVDĚ a OPRAVDOVOSTI a znovu se napojila na to, kým doopravdy jsem, kam jdu a co od života chci.

Také jakousi nudu, prázdnotu, která je zpočátku velmi matoucí. Od malička jsme trénovaní stále něco dělat. Nuda a nicnedělání je cesta do záhuby. Nechala jsem tyto rozporuplné pocity působit a postupně té „nudě“ důvěřovat. Z toho ticha a „prázdna“ se pak začal ozývat hlas intuice. Můj hlas. A začaly probleskovat nápady a vhledy a začalo se mi velmi ulevovat. Strach z toho, že vše ztrácím, když nic nevím, začal ustupovat.

Jak dál?

Hluboce věřím v rovnováhu. Třeba mezi Západní a Východní medicínou. Mezi náročnými i pohodovými dny. Nebo třeba mezi všemi našimi pocity. A tak jsem si našla i rovnováhu mezi offline a online režimem. Obojí totiž patří do našeho života a není potřeba se jednoho nebo druhého vzdávat.  

Nyní jsem si vytvořila mé osobité cesty a techniky, jak offline a online svět propojovat tak, abych zůstávala neustále v rovnováze, u sebe samé a z tohoto bodu žila a tvořila. A v neposlední řadě tu byla pro mé blízké, i pro mou práci.

PRAKTICKÉ TIPY Z MÉ ZKUŠENOSTI.

Jak začít?

Nejdůležitější je SE ROZHODNOUT! Motivací může být získat více času, klidu či lehkosti v hlavě nebo nutnost podívat se na svůj život ze svého nitra a pohrabat se v těch opravdových pocitech.

Pak je potřeba JEDNAT:

• Před každým nutkáním otevřít stránky či aplikace nebo zapnout TV se sám sebe zeptat: „Je to opravdu nezbytně nutné?“
• Ať už ano, či ne, 5x se zhluboka nadechnout a věnovat těmto dechům svou plnou pozornost nám pomůže zklidnit naše myšlenky, uleví našemu nutkání a dodá nám klid. Možná už pak ty stránky ani neotevřeme.
• K monitorování času na chytrém telefonu pomáhají i aplikace (např. Moment), které nám nejenom denně prozradí celkový čas na telefonu, ale přinesou i zajímavou analýzu, kde a kdy trávíme nejvíce času.
• Trávit co nejvíce času venku. Nejlépe pohybem či procházkou v lese. Ale postačí i městský park, chvíle venku při obědové pauze nebo kde je to možné místo MHD či auta jít pěšky. Příroda nás otevírá, nabíjí, zklidňuje a léčí.
• Striktně vybrat, co omezím v televizi. Často ji máme jako zvukovou kulisu a tu podprahově neustále vnímáme a vkládáme do hlavy velké množství zbytečných informací. Je dobré nastavit, které večery TV pustíme a které ne.
• Za mě osobně lobuji za naprosté omezení TV zpráv a TV reklam. Nedívám se ani na jedno už roky a efekty tohoto detoxu jsou nesmírné!!
• Uvědomovat si a prožívat čas, který získáme. Z počátku ho pokud možno vyplnit jen tím, že NEBUDEME DĚLAT VůBEC NIC. Nejlépe v tichu.
• Nutkání „jít něco dělat“ a ty hory přicházejících kritických myšlenek nám pomůže překonat silné soustředění na náš dech, při kterém můžeme stisknout palce a prostředníčky obou rukou. To je tzv. kotvení do klidu. Tato mudra pomůže našemu tělu si zapamatovat a naprogramovat režim klidu a odpočinku v naší hlavě. Můžeme ji pak využít když si budeme potřebovat dát mikro zastavení v průběhu uspěchaných dní.
• Postupně přidáváme aktivity, které nám dělají radost. Kvalitní čas s rodinou bez telefonů a elektroniky, pěstování koníčků nebo rozvíjení nových projektů či pracovních či podnikatelských aktivit, o kterých dlouho sníme. Je to prostě takový DOBROČAS – čas k dobru. Velký dar, který jsme si sami sobě nadělili.

A co pak? Jak dál dlouhodobě?

Online svět do našich životů patří. A to i sociální média jako Instagram či Facebook nebo četovací aplikace. I chytré telefony nám naše životy velmi usnadňují a mají v nich důležité místo.

Jsou to všechno dobří sluhové, ale zlí páni a toto bychom měli mít na paměti.

Co pomáhá?

Nastavit si – zcela vědomě – svou vlastní rovnováhu jak svět ON a OFF propojit.

Např. časové bloky pro pobyt a práci online, ale i pro offline s plánem, jak ho využít.

Mně moc pomohlo nabytí důvěry, že i když jsem odpojená a NIC nedělám, je to v pořádku, prospěšné a často i velmi tvůrčí! Efektní jsou také rodinné večery bez telefonů, kdy všichni členové musí v určitý čas odevzdat u vchodu svůj telefon a být spolu jen tak.

Přidat do života novou aktivitu.

Po fázi klidu a čerpání, kdy budete odpočívat v odpojení. Aktivita, koníček či podnikatelský projekt, na který jste prostě nikdy neměli čas, nebo to byl jenom rozmar. Toto vám bude dodávat radost a satisfakci, což může pomoci překonat neurotická nutkání pro zbytečné aktivity online.

Striktně omezit času na telefonu

Vybrala jsem si aplikace, které využívat chci a potřebuji, spoustu aplikací jsem ale smazala. Chytrý telefon je od toho, aby nám chytře pomáhal, ale ne aby nás ovládal a přehlcoval.

Odstranit nežádoucí spojení na sociálních sítích

Například na Instgramu sleduji pouze lidi kteří mě inspirují, baví nebo vzdělávají. Ráda si dopřeju předem vyhrazený a omezený čas pro shlédnutí „Storíček“ nebo četování o zajímavzých tématech.

Omezit televizi

Toto je mé téma a často za to lobuji. Zde také nejvíce lidí vždycky protestuje. Je opravdu nezbytně nutné vidět další a další díl seriálu nebo další a další každodenní negativní zprávy?

Celkově mně osvojení si pobytu v režimu offline přineslo velkou důvěru v klid, ticho a pobyt o samotě. Důvěru, že nejenom neustálá činnost vede k výsledkům. Důvěru, že ty nejlepší nápady vzniknou často právě z toho ticha, nové vize či důležitá rozhodnutí se vyjeví z našeho nitra, když mu dopřejeme klid, čas a informační dietu.

Dále jsem se hlouběji naučila všímat si (zlo)zvyku a nutkání něco číst, vstřebávat, poslouchat, o něčem diskutovat. To VŠIMNUTÍ SI – být si toho vědom – je základem MINDFULNESS. Uvědomění si toho, co se nám děje. To je zlatá brána k tomu s tím něco začít dělat. Nezmítat se neustále v tom kolotoči našich automatických návyků, zlozvyků a auto reakcí, o kterých nemáme často ani ponětí.

No a v neposlední řadě si dokážu velmi vědomě užít čas, když jsem offline. Dokážu si ho naplánovat, třeba i sdělit nejbližším a s nimi ho i sdílet. Plánujeme aktivně s manželem večery u krbu či s knížkou či společný čas s rodinou a přáteli bez telefonů. Co to jen jde, jsme venku.

Pracovně ten offline svět využívám plánovitě pro nové vize, důležitá rozhodnutí nebo věnování mé pozornosti vždy jednomu úkolu, klientovi či tvorbě.

Věřím, že tato efektní kombinace online i offline nám pomůže zůstávat sami u sebe, tvořit z podstaty naší cesty a vnitřní intuice a přes to efektně fungovat v dnešním světě, využívat elektronické vychytávky či komunikovat se známými, kteří jsou od nás třeba daleko.